Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace Třeboňsko

CHKO Třeboňsko byla vyhlášená v r. 1979, ale již v r. 1977 je zařazena do mezinárodního systému biosférických rezervací organizace OSN pro vědu, výchovu a kulturu UNESCO a patří z přírodovědeckého hlediska k nejcennějším oblastem střední Evropy.

• Rozloha: asi 700km2 (z toho 43% lesy, 11% vodní plochy, zbytek cca 46% pole, louky, komunikace a lidská sídla)
• Nadmořská výška pánve: 410-470 m n.m. (nejvyšší vrcholy ve východní části až 550 m n.m.)

Na rozdíl od většiny CHKO u nás i ve světě není Třeboňsko původní krajinou. Naopak jde o krajinu umělou a od středověku intenzivně přetvářenou. S příchodem člověka (12.stol.) začalo mýcení lesů a vysušování pozemků ale především zakládání rybníků. Postupně vznikala důmyslná síť vodních stok, kanálů a více než 500 rybníků různé velikosti.

Jejich vybudováním na místě původních močálů nedošlo k vyhubení zde žijících druhů, ale dokonce ještě nově vzniklé biotopy obsadily druhy nové. A navíc se udržela poměrně nenarušená společenstva některých rašelinišť i vátých písků. Po staletí prováděnými úpravami tak vznikla velmi pestrá mozaika umělých a původních biotopů, takže na malé ploše je soustředěno velké množství rostlinných a živočišných druhů.

Nejcennější části Třeboňska jsou pod zvýšeným ochranným režimem (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka)

Národní přírodní rezervace

Červené blato: rezervace vyhlášena již v r. 1953, dnes 331ha, rozsáhlé rašeliniště s hloubkou v některých místech až 8m. Jedná se v podstatě o močál a porosty borovice blatky a rojovníku bahenního a v oblastech rašelinišť typickým vzácným živočišstvem a rostlinstvem (rosnatka, suchopýr, klikva a další). Byla zde otevřena naučná stezka s šesti zastávkami o délce 5km, mimo stezku je vstup zakázán.

Nová řeka: asi 13km dlouhý uměle vybudovaný tok (1584-85) mezi řekou Lužnicí a Nežárkou. Stavba byla započata současně se stavbou rybníka Rožmberk jako ochrana před povodněmi na řece Lužnici (Stará řeka). Řečiště za více jak čtyři staletí splynulo s okolní přírodou a dodnes plní svou funkci. Na novořecké hrázi je také 96 památných dubů letních (stáří 200-400 let, výška 11-13m). Součástí rezervace jsou i Novořecké močály, jde o pestrou mozaiku vlhkých luk a otevřených vodních ploch s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy včetně četných druhů vodních ptáků.

Stará řeka: úsek Lužnice mezi Rozvodím (místo, kde se řeka Lužnice dělí a vzniká Nová řeka) a Rožmberkem. Jde o rozsáhlý lesní komplex (745ha), jedna z největších NPR v ČR. Meandrující říční tok s četnými slepými rameny je mimo jiné lemován různě širokým pásem lužního lesa se skupinami starých mohutných dubů. V rezervaci a okolí žije vydra říční a z ptáků například vzácný ledňáček říční. Roste zde mnoho chráněných vlhkomilných rostlin (ďáblík, žebratka atd.).

Velký a Malý Tisý: rybník Velký Tisý (dokončen r. 1505) má 317ha. Rezervace v jeho okolí byla vyhlášená již v r. 1957 (615,5ha) zahrnuje skupinu rybníků s rozsáhlými rákosovými porosty, mokrými loukami, drobnými lesy, pastvinami a roklemi. Oblast je ale především mimořádně významným hnízdištěm a shromaždištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou táhnoucích ptáků (např. orel mořský). Jedna z nejvýznamnějších rezervací v ČR, nepřístupná veřejnosti.

Žofinka: rozloha 129ha, centrální část rozsáhlého rašeliniště s porosty borovice, na okraji i smrku, s vzácnou rašeliništní florou a faunou. Veřejnosti nepřístupná.

Národní přírodní památky

Ruda: rašeliniště na jihovýchodní straně Horusického rybníka (14,6ha) vyhlášená již v r. 1950. Z části nálety borovice a břízy, z části mokré louky s typickou rašeliništní vegetací.

Vizír: rašeliniště lesního rybníka Vizír (10,2ha). Výskyt celé řady vzácných druhů rostlin (např. rosnatka), hnízdiště vodního ptactva.

Přírodní rezervace

Bukové kopce - (10,4ha) reprezentativní ukázka přirozených bučin nižšího stupně; Dračice - (81,2ha) meandrující tok v kaňonu stejnojmenné říčky, výjimečný přírodní jev na Třeboňsku; Horní Lužnice - (414ha) niva s mokřadními a lučními společenstvy, meandrující koryto řeky s řadou slepých ramen a tůní, jedna z posledních lokalit tohoto charakteru u nás; Horusická blata - (53,7ha) pobřežní porosty rybníka a navazující rašeliniště a louky; Losí blato u Mirochova - (201ha) jedeno z nejzachovalejších rašelinišť Třeboňska, přirozené ekosystémy vázány na lesní porosty; Na Ivance - (132,4ha) přirozeně meandrující tok Lužnice se slepými rameny a na ně vázaná mokřadní společenstva; Olšina u Přeseky - (6,3ha) ve výtopně rybníka Dolní Přesecký je chráněna olšina ve všech stádiích vývoje, od slatiny a rákosiny až po pralesovité fáze; Písečný přesyp u Vlkova - (0,83ha) zbytek písečné duny s ojedinělým nízkým borovým porostem, významná geologická lokalita z poledového období, výskyt vzácných rostlin a hmyzu; Rašeliniště Hovízna - (7ha) rašeliniště s význačnými společenstvy; Rašeliniště Pele - (11,3ha) rašeliniště v počátečním stádiu vývoje; Rod - (36,1ha) rybník s rozsáhlými porosty pobřežní vegetace a význačné hnízdiště ptactva, plovoucí ostrovy; Ruda u Kojákovic - (44,7ha) část rybníka s rozsáhlými porosty pobřežní vegetace a rašeliništěm a význačné hnízdiště vodních ptáků; Rybníky u Vitmanova - (202,8) rybníky Nový vdovec a Ženich s okolím, nejcennější lesní rybníky v rámci CHKO, několik památných dubů; Staré jezero - (128,4ha) rybník s členitými břehy, ostrovy, rašeliništi, loukami a lesními porosty, významné i ornitologicky; Široké blato - (117ha) cenné rašeliniště s borovicí blatkou; V Luhu - (10ha) ekosystém doubravy s rameny řeky a nivními tůněmi, ohrožené druhy živočichů a rostlin včetně jejich biotopů; Výtopa Rožmberka - (190,5ha) rozsáhlý komplex pobřežních porostů rybníka a mokrých luk se vzácnými společenstvy; Záblatské louky - (108ha) komplex velmi cenných botanických a zoologických lokalit.

Přírodní památky

Branské doubí - (41ha) cenný biotop s lesní polopřirozenou druhovou skladbou, včetně mimořádných dubů; Hliníř - (4,6ha) přechodné rašeliniště ve výtopně s četným výskytem chráněných druhů; Kozí vršek - (0,4ha) vyhlášena již v r. 1933, lokalita koniklece jarního, na výchozu ruly, nepřístupné; Kramářka - (35,5ha) hydrologicky provázaný systém různě hlubokých tůní a jezírek v místě historické těžby rašeliny; Lhota u Dynína - (7,25ha) květnaté rašelinné louky; Pískovna u Dračice - (7,96ha) unikátní geologicko-geomorfologické jevy odkryté těžbou; Slepičí vršek - (1,9ha) písečný přesyp s charakteristickou květenou; Soví les - (20,3ha) starší lesní porost na rašelině s vysokou druhovou pestrostí dřevin a výskytem řady vzácných rostlin.

CHKO Třeboňsko na ČT

• Klenoty naší krajiny - Třeboňsko: ceskatelevize.cz/porady/klenoty-nasi-krajiny/trebonsko
  

• Na toulavém kole - Třeboňsko: ceskatelevize.cz/porady/na-toulavem-kole/trebonsko

CHKO Třeboňsko na YouTube

• Motorový paragliding - Třeboňsko: https://youtu.be/qtHSN4SfshU

• Třeboň a okolní rybníky ze vzduchu: https://youtu.be/fHztpxQ9CKA?t=3m10s